Chtěla bych, abych někdy napsala článek, který by vás donutil k zamyšlení. Když ne k nějakému hlubšímu, tak aspoň k malému, povrchnímu zamyšlení. Prostě aby jste aspoň tak dvě minuty po přečtení posledního slova přemýšleli nad nějakým smyslem nebo klidně i nesmyslem, který jsem vypustila do světa. Jenže jak to udělat? Můžu tu vyjádřit svůj povrchní názor na moderní témata, která hýbou světem, jako je Bushova vláda, hladomor v Africe, globální oteplování anebo alespoň blob, čili Národní knihovna. Tisíckrát omílaná, naprosto neoriginální, ohraná a všemi nenáviděná témata - myslím že to není ta správná cesta, jak zanechat stopu ve vašich myšlenkách. A co třeba problémy, které všichni zastrčili někam do kouta a nechávají je tam do doby, než z toho bude naprostá pohroma? To asi také není zrovna dobrý nápad - zaprvé mě nic takového zrovna nenapadá a zadruhé bych si připadala jako nějaká aktivistka. Tak bych tu mohla vymyslet nějakou, do posledního detailu promyšlenou, teorii (například moji oblíbenou o vzniku světa), která by sice byla naprosto nereálná, stupidní a dětinská, ale na druhou stranu ne nemožná - vždyť prakticky všechno spojené s vesmírem, lidstvem a vznikem světa jsou pouze teorie. Nikdo tím pádem nemůže na 100% popřít, když řeknu že velký třesk je výmysl bláznivého astrologa a že svět je ve skutečnosti obrovská 3D televize plná nevyčerpatelných příběhů, na kterou se dívají řečtí bohové a neuvěřitelně se baví. Tím by se i vysvětlovalo, proč se o těch bozích ví - televize se jim rozbila, lidstvo se vyvíjelo moc pomalu a tak se museli ponořit víc do hloubky, opravit pár věcí, nastartovat lidi k nějaké akci, aby ty programy nebyly pořád tak stejné. Tak, teď mi stačí obrovská celosvětová kampaň, nějaký ten důkaz a za pár set let se o mě bude učit jako o velké myslitelce, která ale předběhla svou dobu a proto jí nikdo v tom zaostalém roce 2007 nikdo nevěřil. Tak co, donutím vás něčím takovým k zamyšlení, anebo musím přiít s něčím konkrétnějším?