Spoustu lidí tvrdí, že letošní Yoyo mistrovství ČR bylo lepší než to loňské a vlastně vůbec nejlepší yoyo akce posledních let. Já, z pohledu naprostého laika a pomocníka při organizaci říkám: Máte pravdu! Letos se to opravdu povedlo. Pomáhání byla zábava, měla jsem čas se i dívat na dění na podiu, poznala jsem nové lidi a viděla Kentaro Kimuru! (Pro mě je to sice jenom další yoyer, ale třeba tím někoho nadchnu.) Výsledky mě potěšily, zvláště pak vítěz v kategorii středně pokročilých, desetiletý Daniel Konečný, kterému jsem to opravdu přála. Abych nebyla za barbara, musím samozřejmě zmínit i celkového vítěze, Vaška Kroutila, který obhájil svůj loňský titul. Tak, konec rádoby odborným řečem, musím vám sdělit spoustu svých poznatků. Tak například, že nejlepší doprovodnou hudbu ke svému výkonu měl němec Andres Pegam, který narozdíl od všech ostatních neměl electronic, hip hop nebo jiné populární písně poslední doby, ale nějakou hudbu, řekla bych z třicátých, čtyřicátých let (bohužel netuším co to bylo). Dál musím zmínit, že ani po třech letech diváci stále nefandí tolik, jak bych čekala. Na druhou stranu ale musím přiznat, že je to lepší, než před dvěma lety. Jako největší úspěch považuji, že kluk, který si nakoupil deset lístků do tomboly, vyhrál dvě hodnotné ceny (ne jenom všemi nenáviděné VHS). Jako poslední musím říct, že již zmíněný Kentaro Kimura (mistr světa, kromě jiného) je vážně legrační.