Vánoční nálada

Letošní Vánoce jsou nějaké podivné. Takové nevánoční. Od října jsem na všechny ty vánoční výzdoby imunní, dárky jsem nakoupila za dva dny a bez nějakých velkých problémů, na zabíjení kapra jsem nebyla doma... A není to jenom můj osobní pohled, myslím si, že letošní vánoce nejsou moc vánoční celkově. Požáry stromečků a adventních věnců se prý rapidně zmenšily, nikde není ani jinovatka, natož pak aby bylo sněhu jak z Ladových obrázků, tak jak by to na Vánoce mělo být a nevím jestli je to tou strašidelnou finanční krizí nebo prostě tím, že vyhýbám všem obchodním domům a podobným místům, ale ani ten vánoční shon nebyl tak šílený jako obvykle! No prostě, nerozumím tomu. A přitom dělám všechno pro to, abych si připadala vánočně. Už jenom kvůli mámě a její nenápadné scénce o tom, že ty vánoce jsou hrozné a že pořád jenom vaří a nikoho to nezajímá a proto musí náš podivný stromeček unést plastové vločky o čtyřiceticentimetrovém průměru. Na telefon jsem si pověsila vánočního jelena, sehnala jsem si asi tři CD vánočních hitů, nosím čepici a pořád něco uklízím - to bych si snad měla připadat vánočně, ne?! Chm, třeba Štědrý den udělá svoje. No řekněte, kdo by se po celodenním dohadování se o zdobení stromečku, dohadování se o uklizenosti bytu, smažení kaprů a vůbec všech těch vánočních sporech nepřipadal vánočně?
Na druhou stranu, něco je takové slavnostnější. Můj mladší bratr se například umyl. Občas mám pocit, že to dělá jen před důležitými událostmi, které probíhají tak jednou za čtyři měsíce. Nechci teda přehánět, ale moc bych za to nedala, kdyby si dokonce vyčistil zuby! A teda jestli jo, tak veškerá moje imunita na vánoční šílenství bude během sekundy v trapu a já si budu ochotná nandat svetr s losem jako Colin Firth v Bridget Jones. Znáte ten svetr? Je parádní, takový pravý britský.
Končím tenhle článek a jdu spát. Přece jenom zítra je Štedrý den a ty gigantické vločky se na stromeček nepověsí samy.