Musím se učit. Musím se učit! MUSÍM SE UČIT!
Tak to nefunguje. Nefunguje opakování si této věty stále dokola, nefunguje ani psaní této věty stále dokola. Nefunguje zvyšující se nátlak na moji mysl. Dnes se moje tělo rozhodlo, že rozum je jenom nějaký hloupý otrava, co by chtěl jen pracovat a vůbec si neužívat. Moje tělo chce sedět u internetu, moje tělo si chce číst, pojídat čokoládu a bombóny, psát si s kamarádama, se kterýma se už dlouho nebavilo, vymýšlet bláhovosti s kamarádama, se kerýma prakticky nedělá nic jiného, chce poslouchat nové CD...! Nechce se učit! Do toho je nuceno neustále!
Poslední dobou, se mému rozumu vcelku dařilo, to rozbouřené tělo ovládat. Ale dnes? Asi je to blížícím se víkendem, nebo už Vánocemi?
Tak jako tak, rostlinná pletiva tu stále leží nedotčena...