Vždy, když si dojím popcorn, zůstanou mi na dně kukuřičná zrníčka. Jsou tvdá, oslupkovaná a nejedlá. A já je přesto vždycky sním. Ne všechny. Jen některá, nejlépe ta napůl prasklá. Proč to dělám? Nechutnají mi, nedají se rozkousat, nedají se spolknout. Určitě jsou nezdravá. Ale já je stejně vždycky sním.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
taky je jim, ale narozdil od tebe mi chutnaji `o]
Já nejím popcorn. A jsem ráda, že ses k blogu vrátila.
Taky je jím a souhlasím - jsou naprosto nejedlá:P
já je taky jim :D vlastně ani nevim proč
Já taky, ale taky jen ty, co jsou prasklé:)
Okomentovat